Archiv článků

Chovný pár kníračů pepř a sůl

17.07.2014 08:19

Máme krásný chovný pár Free Spirit Fortuna Moravia a Royal Ring Alarm Beskyd.

Péče o chovnou stanici "ze Spořických luk" na plný úvazek

17.08.2014 14:43

Od července  roku 2014 jsme se rozhodli věnovat našim chovným kníračům středním naplno, takže uděláme vše pro kvalitní život a péči pro naše pejsky. Velmi nás těší to, že se na nás lidé - zájemci o štěně knírače obrací, kontaktují nás a žádají o radu jak se starat o štěně, o pejska, jak pečovat o štěně knírače atd.

Bišonci -

21.08.2014 13:30

jsme  členem  klubu chovatelů bišonků,   klubu chovatelů malopočetných plemen psů       naše nové stránky:       

http://www.bisonek-knirac.eu


Bišonci 2015 odběr koncem února 2015

11.01.2015 17:21

Máme štěňata Barevná ruská boloňka,   Bišonek frise,   Havanský psík

 viz : www.bisonek-knirac.eu

EDRIEN - knírač střední P + S

29.01.2015 12:19

Dnes nám přibyla krásná fenka do našeho chovu , povahově výjimečná, vyrovnaná fenka Edrien Vernika z Vysočiny. Už jsme na naší princeznu moc těšili. Vynikající rodokmen a čisté rentgeny kloubů, to byla podmínka rozšíření chovu. takže skvělá novinka.

 

 

Výstavy Edrien

27.03.2015 11:29

Zahajujeme výstavní kariéru fenečky Edrinky. Již je přihlášena na 4 výstavy v kategorii štěňat, dle pořekadla

" ať si holka zvyká"

 

vzhledem k jejímu temperamentu vypadá velmi slibně. Moc se na mjejí vývoj těším

Výstava Trmice 18.4.2015, Mladá Boleslav 25.4.2015

25.04.2015 21:12

Absolvovali  jsme výstavu s Edrinkou v Trmicích - VN1,  Mladé Boleslavy, výsledek 2x VN1, Edrinka získala stužku, medaily, pytel granulí + 2 poháry v kategorii nejlepší štěně

Než jsem si pořídila své první štěně bišonka.

31.07.2015 09:25

Zvažujeme, že bychom si  pro naši rodinu rádi pořídili štěňátko. Jé to bylo jásotu, ale jaké vlastně chceme? Jak velký  pes to bude?  To bylo najednou otázek i starostí.  Doma v domečku či venku na dvoře a zahradě?  Budeme na to stačit? Zvládneme péči o malé štěně? Je toho mnoho, co musíme promyslet, aby naše psí miminko netrpělo a líbilo se mu u nás.  Děti chtějí malé, mazlivé, do postele, hlava rodiny velkého psa, který bude hlídat. 

 

Dlouho jsme přemýšleli a probírali to, jaké štěně a hlavně zda-li na něj bude hodně času. Protože štěně je jako dítě a potřebuje mnoho lásky a pozornosti. Také to, že nám chovatelka řekla, že štěně bude  žít v naší rodině dlouhá léta a  bude  stále potřebovat mnoho lásky, péče a i trpělivosti.

Víte, že štěně čůrá, kadí hlavně kde nechcete? Že jej to musíte učit a být velmi trpěliví?  No hezky se to říká, ale ty loužičky, hromádky i potrhané věci jsou  někdy velmi nepříjemné. Ale je to štěně. Budeme se muset učit trpělivosti a ohledům k našemu novému miminku.   Učit se, že přísnost,  trpělivost, s velkou dávkou lásky bude velmi důležitá.

 

Jela jsem se podívat na štěňátka do chovatelské stanice  a neodolala.  Jéjej, to budou naše princezny nadšené, tak krásné štěně nemůžete nemilovat a tak  bylo rozhodnuto. Zvítězila volba bišonka frise, malého bílého chlupatého medvídka.


Jakmile jsem fenečku viděla, neodolala jsem, i když jsem nejdříve chtěla kluka. Proč kluka? Ptala se chovatelka. No protože nehárá a je živější. 

Na to mě chovatelka vysvětlila, že toto rozhodně není pravidlo, a že když chci živější štěně, vybere trošku temperamentnější fenku, ta nebude v bytě značkovat a je skvělá i k dětem.  Bývají mazlivější.  Když jsem ji viděla, už mi to vlastně i bylo jedno. Prostě jsem se ihned zamilovala do fenečky, a byla už moje.


Také proto, dnes s odstupem času svým zájemcům o štěňátka vysvětluji vše velmi podrobně, aby věděli, či spíše tušili, co je čeká a na co se připravit v době od rezervace, do koupě. A i tak mnohdy tápou po příchodu štěněte domů. VOLAT, VOLAT, VOLAT - moje krédo


Též mám ráda u svých zákazníků rezervace štěněte, je to výborný psychologický moment, kdy se člově opravdu může připravit, vše promyslet,  vyčíst na internetu a být prostě připraven na nového člena rodiny

 

Máme doma psí miminko, nádhernou bišonku frise

31.07.2015 10:22


Tak jsme si jednoho dne domů přivezli malou bílou kuličku, vyděšené štěně netušící  co se vlastně děje. Kde je máma a bráškové?  Od prvního dne, okamžiku jsem našim malým princeznám vysvětlovala jak je štěně malé a citlivé, a když nechtějí, aby plakalo tak na štěňátko musí být hodné a moc opatrné.

 

To už jsme měli připravený pelíšek a ostatní věci, aby se štěňátko mohlo napapat a i si pohrát.  Ale každý , kdo si pořídil malé psí miminko ví, že se chce hlavně chovat, mazlit, pusinkovat a cítit se bezpečně.  Protože večer plakala, vzala jsem si pelíšek k sobě do ložnice a tam spala v klidu u mě.  Každé kníknutí mě probudilo a pohlazení postačilo, aby v klidu usnula a spala až do rána.  Nejvíc jsem pobavila syna a pak celou rodinu mým uspáváním pejska , když jsem Bibinku položila do pelíšku a uspávala"hají, spinkej". Začal se smát, že to není on, ale pes. Byla tak sladká, roztomilá.


Okamžitě jsem musela začít s výchovou dodržování hygieny, protože loužičky a hromádky kdekoliv rozhodně nejsou příjemné.  Později, když jsem měla již více pejsků byla tato zkušenost k nezaplacení.  I když máme domek, je třeba naučit pejska hygienickým návykůlm a pravidlům společného života

 

Od té doby už bylo v naší rodině velmi veselo, živo a vše se točilo nejen okolo našich slečen, ale i štěňátka.  Protože naše princezny u nás nebydlí, ale s rodiči v karlových Varech vždy se velmi těšily k nám, jak si budou hrát.


Vůbec nelitiji, že jsem si vybrala fenku a ne pejska. Je nejen nádherná, roztomilá a živá, ale i skvělý mazlík. Hárání fenky až přijde čas? S tím si poradím, určitě bych nikdy nenechala kastrovat štěně, kastrace pejska je velmi nepříjemný zákrok, a když si pořizuji fenku, musím s tím počítat a ne fenku zbytečně ničit.

Jak došlo k založení chovatelské stanice.

31.07.2015 12:45

 

Jednoho dne jsem si řekla, že naše fenka je často sama, protože chodíme do práce a nemá kamaráda pro různé hry i lumpárny.  A tak jsem si přivezla krásnou černou fenku Barevná ruská bolonka.  Trošku jsme měli obavy, jak si sednou. Ale od prvního okamžiku začaly spolu lítat po bytě a doslova přeskakovaly gauč., Řádily a bylo hodně veselo. Mladší fenka se nebála, protože měla u sebe fenku na hry a starší najednou přestala být sama.  

 

Postupně k nám do rodiny přicházela nová štěňata a tím jsem začala s chovatelstvím v naší rodině.  

Ale protože vše musí mít nějaký řád, pravidla, rozhodla jsem se po pečlivé úvaze a hledání na internetu, že si založím chovatelskou stanici, mezinárodně chráněnou a budu se chovu věnovat dle pravidel a pod vlastním jménem. Dlouho jsem vybírala název a po delší úvaze vybrala tento "ze Spořických luk" vzhledem k lokalitě chovu.  Když mi přišla licence byla jsem moc ráda, protože jsem již mohla první ˇštěňata registrovat pod svoji značkou.

 

Tak jak jsme postupně absolvovali různé výstavy, bonitace, aby naši psi  byli uznáni jako chovní, mohli jsme započít s chovem štěňat pod naší značkou.   Nebylo to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.  Nestačilo mít jen registraci chovatelské stanice.  Velmi mnoho jsem se musela naučit o tom, jak to v této oblasti chodí a co je třeba dodržet. Také, jaké musím mít psy, jak kvalitní, co musí umět, aby mohli na výstavy a  následně být i uchovněni.  Začal doslova kolotoč výstav, absolvování různých aktivit s tímto souvisejících.   Musela jsem se naučit , jak pečovat o pejska, jak udržovat srst, aby byla krásná hebká, a to nebylo vždy jednoduché, zejména když jsem ještě chodila do práce a času nebylo nazbyt. Doslova "fofr"  do odpoledne v práci, do večera psi a domácnost byla trošku na pozadí.

 

Výstavy pejsků jsou vždy velmi krásné, ale také psychicky náročné.  Vždy když vidíte tak krásné psy  v hale či na louce výstaviště, je v tom obrovský adrenalin a hrdost na své pejsky, stojí to za to.

A výstavy dětí se psy? To je vždy kouzelná záležitost.  Je božské vidět například 5 letou slečnu se psem i 20 kg.vážícím, jak poslouchá jako hodinky. Je v tom mnoho hodin péče, výchovy a hlídání, aby vše bylo krásné a hlavně bezpečné

 

Po několika letech jsem se rozhodla věnovat chovu psů naplno a jsem za toto rozhodnutí moc ráda. Psi mi moji péči oplácí velikou láskou.

 

 

Proč je nutná výchova štěněte, hygieny, výcvik poslušnosti

31.07.2015 13:03

 

Jakmile jsem doma měla první štěňátko pochopila jsem, jak je nutné fenku vychovávat, vést k poslušnosti, aby nám brzy nepřerostla přes hlavu. Je to taková malá kulička, ale umí pěkně zlobit, aby vás váš pejsek poslouchal  a vy se na něj mohli spolehnout není  úplně zdarma, to si musíte doslova zasloužit. 


S čím musí páníček okamžitě doma začít je nácvik hygieny, aby se naše štěňátko naučilo a hlavně si pamatovalo, kde je místečko právě pro něj a i jeho vyměšování.  Nejlepší je samozřejmě chodit pravidelně ven a učit tomu, že venčení - venku je normální a běžná záležitost.  Mnohdy na to není čas, příležitost a také štěně potřebuje čůrat častěji než můžeme ven, tak je fajn určit místečko, poblíž pelíšku na to jej učit.  Pravda je, že z počátku je to trošku boj, kdo z koho.  Proto je pořeba si uvědomit, že dítě se to též nějakou dobu učí a nejde mu to okamžitě,  a i když už to umi, tak sem tam se to prostě nepovede. U štěněte je to stejné. 

Co není zrovna v bytě ideální jsou koberce, protože to je na nich brzy znát.  Proto, když máte doma koberce, vymezte místečko tam, kde kobeec není či položte velkou podložku, kus lina, něčeho co místečko štěněte ochrání.  Ale hlavně je třeba , se štěněti aktivně věnovat a učit jej to, napomínat , Ne nikdy bít, štěně neví proč to bylo a akorát se začne bát. Lepší je štěně jemně zatřepat za krkem, aby vědělo, že je něco špatně, zatřepat, je že zůstane stát na nohách, ne že odlítne. Fena, když jí štěně zlobí či provokuje, štípne jej a to hned ví, že něco vyvedlo. Snažte se postupovat po psím, ne lidském uvažování.


Já osobně jsem si velmi mnoho článků pročetla na internetu, protože mi nikdo nic raději neřekl, co kdybych si koupi štěněte rozmyslela.  Já to u mých, psích miminek dělám jinak. Vždy každému páníčkovi říkám, jak je to ve skutečnosti, co jej čeká a na co se připravit. I ukazuji, jak vypadá například i rozkousaná bota, sem tam doma něco je, či překousané nabíječky, aby si nemysleli, že si dělám srandu či přeháním. Každý to tak okamžitě pochopí a zjedná nápravu. U jednoho či dvou pejsků doma to není problém, v chovatelské stanici je to o něčem jiném.  proto také mnoho chovatelů má pejsky někde mimo byt, ale to já nedělám, u mě jsou tak lépe připraveni do nové rodiny a jsou skutečně až velmi družní, nebojí se  a ihned si s každým hrají. I tak upozorňuji, že doma se to změní, protože vše je pak jinak a že nový páníček musí mít chvilku trpělivost a chápat rozhozenost psychiky štěněte.  To se podá a bude opět fain. 

 

Chodili jsme na cvičák na agility, školičky pro pejsky, ale i do řady. Tím vším se páníček velmi mnoho naučí a hlavně to, jak se sžít se svým pejskem. Největší školou byl 5 denní výcvik na psím soustředění, kde spolu bez vodítek, jakýchkoliv zábran běhalo asi 40 psů všech velikostí i ras a museli spolu vycházet. Tam velmi rychle pochopíte, jak to chodí v přírodě a jak funguje hyerarchie v přírodě.  Psi většinou neměli problém, to spíše páníčci se svoji  nepřízpůbilostí. Někteří raději odjeli domů a tím vlastně velmi ublížili svým pejskům.

I když to bylo psychicky i fyzicky náročné, jsem za tuto 2x absolvovanou příležitost vděčná. Pejsek se vás naučí poslouchat a bezmezně milovat a já jsme se nauččila jak se chovat k pejskovi, uznávat základní principy přírody.

 

Výchova a výcvik začíná 1.dnem, kdy si štěně donesete domů a trvá po celý život. Láskyplný, pozitivní přístup vám pejsem  tisícínásobně vrátí.  Nikdy nesmíte pejska uhodit, ublížit.  Každému říkám, chovejte se ke štěněti jako k dítěti a bude vše v pořádku. většinou lidé chápou co jim říkám, ale až doma mnohdy zjistí, že je to živý tvor, svéhlavý a leckdy trucovitý..


Doporučuji velmi brzy začít se základními povely, jako jsou sedni, lehni, zůstaň, ale i fůj, nesmíš a podobné jednoduché příkazy.  Sama jsem viděla, jak je nepříjemné, když pejsek páníčka neposlouchá, stále šňafe a dělá si co chce.


Známá pravda, malý neposlušný psík je velmi nepříjemný, velký pes nebezpečný.


Nikdy ani u malých psů nevěřím, že nemohou vystartovat na dítě, u velkého psa bych to neriskla.  Vždy, když u nás byly naše holky a šly ven okolo kníračů, vždy jsem šla s nimi "co kdyby".


Jak pečovat o štěně, nic nezanedbat

31.07.2015 21:37

Když jsem si pořizovala první fenku bišonka upozornila mě chovatelka na co si mám dát pozor, co ohlídat, aby si štěně neublížilo a vyrůstalo zdravé, krásné dlouhá léta. Mezi kvalitní starost o štěňátko patří očkování, ale i odčervení pravidelně tak, aby fenka  netrpěla různými bolístkami, krmit kvalitními granulkami, protože když ošidím  kvalitu, hrozí fence různé nemoci. I jaké granulky jsou  pro toto plemeno psa nejlepší. Také mi ukázala  jak a čím fenku česat, aby byl stále krásná. Postupně jsem se vše naučila ama , ale za tyto rady jsem vděčná dodnes. Také vím, jak je důležité pejska omývat i česat často, aby si pejsek zvykl a nebál se mytí či česání

Čím mě učarovala plemena bišonků či kníračů středních

02.08.2015 16:39

Proč jsem zvolila tato plemena?

poměrně dlouho jsem zvažovala jaká plemena, rasu zvolit, aby vyhovovala mým tužbám,  i  se vzájemně doplňovala

Bišonci, malí psíci jsou pejsci typičtí bytáci, ale s potřebou  pohybu, běhání venku, řádění v přírodě a přitom doma nepotřebují velký prostor. Navíc, když jsem tato plemena viděla, prostě mě uchvátila. Jsou to pejsci mnoha typů, ras i  vlastností. Jedna rasa je živější, lumpíci řádiví, druhá klidnější, pohodlnější. V podstatě jsem rychle pochopila, že si každý najde to, co mu prostě sedne.


I s malým plemenem můžete dělat sport, chodit na poměrně dlouhé vycházky, agility, Canisterapii aj.aktivity. 


Časem jsem si uvědomila., že je to sice paráda, ale mě velmi oslovují i plemena středních velikostí, něco jako protipól bišonků, psíků.  Když jsem chodila na cvičák s bišonkou, viděla jsem tam několik ras střeďáků. Nakonce jsem se zamilovala do knírače středního pepřáka. Velmi výjimečné, cílevědomé plemeno psa, aktivní, temperamentní a velmi dobře vycvičitelné. Také jej má velmi málo lidí, takže logicky jsem si říkala, že by o štěňata tohoto plemena mohl být zájem.  Málokdo ví, že jsou to i vynikající hlídači a přitom neagrasivní.  Dokonce projevili zájem myslivci, protože knírač je přímo skvělý pes do lesa.

Co mě zaujalo na bišonkovi, malém psíku

02.08.2015 19:33

Bišonek je nádherný malý pejsek. Velký mazel, kamarád a rád se pusinkuje. To jsem pochopila okamžitě, jakmile jsem měla to štěstí si jej přinést domů. Bílá kulička, která neustále sledovala, kde jsem a brečela jakmile jsem se vzdálila.  Když mi chovatelka řekla, že jsou jako děti, pochopila jsem brzy, co tím myslela.  Proto každému, kdo zatouží po pejskovi menšího typu, ale chce více než jen pejska na gauč vřele doporučuji jak bišonka frise, bílého  kadeřavého pejska či barevnou ruskou bolonku. To je pejsek všech možných barev, ale velký divoch. To jsou skuteční neposedové a velmi živelní pejsci.  Vždy, když jsem si kupovala štěně, hledala jsem s rodokmenem, abych měla "jistotu", No jistotu, spíše šanci na kvalitní štěně.  Zejména, když jsem počítala s výstavami a uchovněním bylo to důležité rozhodnutí.  V té době jsem již věděla, jaký je zásadní rozdíl mezi psy s PP, či bez PP. Až časem jsem pochopila, že ne každé štěně je ideální a na co si dát pozor, co si ohlídat.

Proto, když já prodávám štěňata, vždy se ptám jaké štěně  hledají a proč, abych se snažila vytypovat nejlepší možné štěně pro konkrétní potřebu.


Postupně jsem si pořídila štěňátko Barevná ruská bolonka či Havanský psík. Jsou to různá plemena, i když patří hystoricky pod bišonky.  Právě proto, že jsou různí, jsou tak zajímaví, kouzelní a přitažliví.  každý má jinou srst, jiné nároky, ale zejména povahu.  A tím mě doslova dostali.

Proč knírači pepř a sůl

02.08.2015 19:52


Knírač střední je výjimečné plemeno psa, velmi líbivé a poměrně vzácné.  Málokdo jen tuší jak zajímavý pes to je jako společník, hlídač, stopování do lesa či obranu.  Protože jsem hledala psa střední velikosti, ale takového, se kterým bych mohla na výstavy a nemusela plnit náročné zkoušky, pokud nebudu chtít, rozhodla jsem se pro toto aktivní pelemno psa.


Nikdy jsem nezalitovala, když jsem si přivezla od chovatelky první fenku, velmi zvídavou psí slečnu, která si chtěla stále hrát, o něco přetahovat, ale i kousat.  Okamžitě jsem pochopila, že to není pes zrovna do bytu a že potřebuje být venku, lítat a prostě řádit. Nic nezůstalo na svém místě, vše se snažila přemístit, kde chtěla právě ona.  Upravená zahrada? To rychle vzalo za své a my pochopili, kdo je tam pánem.  Jak to bylo možné vzala jsem ji na cvičák, na školičky, aby si začala zvykat na pejsky, socializovat se , ale i já abych pochopila, jak na ni.  


Velký problém nastal po tuhé zimě, kdy jako štěně jsem ji šetřila a až po určité době mohla "mezi lidi", rychle zapoměla co už uměla, znala a začínali jsme znovu.  Proto vřele doporučuji na toto dát pozor a nezanedbat  začátky, je to pak doslova boj. Pes, který má už sílu a brání se.  Po roce jsem si k fence Frenni pořídila i pejska a tím dala základ chovu kníračů.  V té době jsem již o tomto plemeni věděla poměrně dost a dle toho sháněla pejska do páru.

Nyní mám nádherný chovný pár se zdravými klouby.


Záznamy: 1 - 15 ze 28
1 | 2 >>